1. neděle postní A

1. neděle postní A

 

V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)

 

Každý člověk má na samém začátku svého života smrt. Neboť v důsledku dědičného hříchu ďábel má právo na život každého Adamova potomka. Když Bůh stvořil čistou, neposkvrněnou duši člověka, ďábel ji hned bere do svých hrozných drápů a označuje svým škaredým nápisem: Toto je moje! Tak poznačil i mou a Tvou duši. Avšak dílem vykoupení, které pro nás vykonal Ježíš Kristus, byl ten škaredý nápis ve chvíli křtu úplně vymazán a dostali jsme jiný, nádherný, zářivý nápis: Toto je Boží dítě! Dostali jsme nesmazatelnou stopu, že jsme se definitivně stali Božím vlastnictvím. Vlastně až tehdy jsme začali skutečně žít.

 

Je důležité z času na čas si připomenout tyto pravdy víry, připomenout si svůj původ, své dějiny. Pokud bychom totiž neviděli a neznali hrůzu své minulosti, velmi snadno bychom nabyli přesvědčení, že žádné vykoupení nepotřebujeme, že si sami poradíme se vším zlem. No každý jeden náš osobní hřích, který je důsledkem toho prvního provinění našich prarodičů, je důkazem, že si nedáme rady se zlem ani sami v sobě, natož se zlem, které je mimo nás, v jiných lidech, ve společnosti, v celém lidstvu.

 

Právě proto nám církev rok co rok dává k dispozici postní dobu – abychom si vzpomněli, odkud a jak jsme byli vysvobozeni, činili pokání za nevděčnost vůči svému Vykupiteli, a znovu vyrovnali své stezky, sjednotili je s Božími cestami a stezkami.

 

Dnešní první čtení připomíná přesně ten historický okamžik, kdy naši prarodiče dostali ten škaredý nápis, kdy se z bezproblémového života v nádherném ráji (který Bůh stvořil jako svatební dar pro milovaného člověka) rázem ocitli ve zděšení hříchu. Evangelium zase mluví o tom, jak probíhalo vysvobození – skrze Ježíšovu poslušnost Otci a vzdorování ďáblu. A apoštol Pavel ve druhém čtení objasňuje souvislost: „Jako se totiž celé množství stalo neposlušností jednoho člověka hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými.“

 

Toto je radostná zvěst. Toto je důvod, proč je postní doba časem radosti hříšníka, který činí pokání. Ví, že když Boží stopu ve své duši zašpinil, zaházel odpadem, že existuje řešení: vyznání, lítost, pokání, zadostiučinění… A odpuštění!!!

 

Byl jsi už u zpovědi? Když ne, tak tento týden se na ni určitě připrav a využij první příležitosti k očištění své duše. Abys tak mohl konat dobro (modlitby, půst, almužna) v Boží moci, kterou získáš ve svátosti smíření.

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk