2. neděle mezidobí B
2. neděle mezidobí B
„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).
Jak nesmírné privilegium máme my všichni, kdo jsme uvěřili v Boha! Můžeme Bohu naslouchat (jako mladý Samuel), můžeme Boha hledat a zůstat u něho (jako Ondřej a Jan), můžeme na Pána čekat s jistotou, že se k nám skloní a vyslyší (jako žalmista), můžeme žít život naplněný Božím Duchem (jako nás k tomu vybízí apoštol Pavel).
Musím však přiznat, že i když toto všechno vím, nejednou se toho privilegia zříkám. I nyní, když píši tento text, mám co dělat, abych nepodlehl zvídavosti a nezačal znovu procházet webové stránky různých novin. Je to pro mě jednodušší (a někdy, bohužel, i lákavější), než poslouchat Boží hlas a pak jeho podněty formulovat do nějakého textu. Anebo jak často mi přes den uniká příležitost číst Písmo svaté – má ho sice po ruce, ale „ještě udělám to, ještě tamto, ještě zapnu televizi…“ – a večer mohu se zármutkem a lítostí konstatovat, že Písmo jsem dnes neotevřel.
Proč takový rozdíl mezi touhou, mezi privilegiem a realitou? Odpověď známe – tělo, svět a ďábel. Kvůli tomu je můj každodenní život neustálým bojem, ve kterém nejednou prohrávám. No žasnu, jak mi Bůh dovoluje pokaždé se vrátit. Ještě ani jednou mi neřekl: „Zklamal jsi mě, už tě nechci vidět.“ Naopak, vnímám, jak se raduje, že mám pro něho opět čas i srdce.
A druhou skvělou zprávou je i to, že zmiňované evangelium mohou začít prožívat i ti, kdo Boha ještě neznají, ale díky našemu životu s Ježíšem (včetně našich selhání a slabostí) a našemu svědectví mohou po něm zatoužit, V jistém smyslu toto udělal Ondřej pro svého bratra Šimona: „Našli jsme Mesiáše!“
Čeká nás krásný týden – budeme s Pánem! Možná u sporáku, za volantem, u výrobního pásu, jiní u počítače, někdo doma při dětech… Kdekoli budeš, všude můžeš být s Ježíšem. Hledej ho a on se ti dá najít. Povede tě svým Duchem a ukáže ti, jak k němu přivést i další. Zkus to, prosím, ať více zazáří Boží království na zemi!
A víš, co je na tom ještě krásného? Že se (někdy) ani nemusíš velmi namáhat. Pokud totiž už žiješ s Kristem, tak celé toto privilegium – včetně svědectví jiným – prožíváš někdy jakoby automaticky, je to tvou přirozeností. Voníš Kristem…
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk
