2. neděle v mezidobí A

2. neděle v mezidobí A

 

„V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)

 

Nové období církevního roku začíná církev tak, jak skončila to vánoční – jednoznačným poukázáním na Krista. Přečti si úvod Pavlova 1. Listu Korintským – Pavel píše místní církvi, která se zmítá ve vážných problémech. No nezačíná jejich řešením, ale tím, že ukáže na Řešení, na Ježíše Krista. Jakoby také nám tím říkal: Máš s něčím problém? Má problémy farnost, v níž žiješ? Dříve, než začneš hledat jejich řešení, zkontroluj, na co jsi zaměřený, na co je zaměřená farnost, možná i diecéze. Možná se tím všechno nevyřeší, ale když se dá do pořádku vztah s Kristem, když bude opět na prvním místě v tvém srdci, v srdcích lidí, s nimiž ve farnosti žiješ, mnohé problémy se ukážou jako malichernosti, které nestojí za řeč. A ty, které jsou skutečnými problémy, se s Kristem řeší o mnoho lépe (například bez hněvu a hádek), protože všichni účastníci se snaží plnit jeho vůli.

 

Jak jednoduché, že? A zároveň náročné. Protože nasměrovat někoho na Krista, dovést ho k změně smýšlení a konání není v lidských silách. Je to věc a dílo Ducha Svatého (budeme o tom slyšet během následujících nedělní při dalších čteních z listu Korintským). A to se týká také toho, jak to nasměrování na Krista potřebuji já sám.

 

Také prorok Izaiáš nám představuje Krista, kterého Otec posílá, aby byl spásou pro všechny národy. Také Jan Křtitel ukazuje na Krista jako na Božího Beránka, který přišel osvobodit lidi od jejich hříchů. Jistě to není náhoda. Načrtává se nám tak jasná cesta nejen na nejbližší dny, ale na celý život – Ježíš Kristus.

 

Cesta je teda jasná. Jej realizace nejistá – bez pomoci Ducha Svatého. Proto si dnes představ, že Boží Duch tě chce naplnit a vést, ale si jako zazátkovaná láhev. Duch přichází, když ho vzýváš, ale jen po tobě „stéká“, protože jsi zavřený. Podívej se, co je tou zátkou, odstraň ji – vyznáním, pokáním, lítostí, zřeknutím se... – a opět popros Božího Ducha, aby u tebe postavil Krista na první místo. A dělej to každý den. Vlož se do toho celý spolupráci s Boží milostí – vyber si, co a koho budeš poslouchat, s kým a o čem budeš mluvit, na co se budeš dívat, co budeš číst… Vybírej si vždy to, co tě nějakým způsobem bude držet při Kristu.

 

Tak zakusíš to, že život je krásný – dokonce i v utrpení, bolesti či vážných problémech.

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk