20. neděle v mezidobí C

ROK MILOSRDENSTVÍ

20. neděle v mezidobí C

„Milosrdní jako Otec“

V pondělí jsem si pročítal liturgické texty na neděli a hledal jsem nějakou myšlenku, která by mohla být základem tohoto textu. Zaskočilo mě, že tou myšlenkou byla hned první věta prvního čtení: „Ať je zabit tento člověk [Jeremiáš]…“ (Jer 38,4). Pane, co chceš k tomu říct?

Dlouho jsem neviděl nic, co by se k těmto slovům dalo napsat. Teprve ve čtvrtek večer jsem ve zprávách zachytil informaci o protestu 3 francouzských biskupů proti povinnosti „vyučovat sexuální rozmanitost“ ve školách Madridského samosprávného kraje na základě tzv. „zákona proti LGBTI fobii“. Vzplál ve mně spravedlivý hněv, který zastínil dokonce i radost ze zlaté medaile olympioniků. A když jsem v noci nemohl spát, v hlavě se mi vynořovaly myšlenky, co je třeba dělat, jak protestovat, jak podpořit biskupy… Byly to hezké, ale neproveditelné nápady. Cítil jsem se bezmocný…

Ráno jsem to celé odevzdal Pánu, když jsem najednou uslyšel jasný pokyn: „Myslíš, že já si neumím obránit své lidi? Podívej se, jak jsem vysvobodil Jeremiáše z cisterny… Ty máš jiné úkoly. Chci přebývat ve tvém srdci…“ V mém rozbouřeném srdci se rozhostil neklid. Opět jsi mě, Hospodine, přistihl, jak „chci zabít Jeremiáše“ – odstranit či porazit lidi, kteří smýšlejí jinak, než já; jak chci řešit problémy po svém. Odpusť, prosím, a přebývej v mém srdci…

A tak žiji ve víře, že Bůh si už ve chvíli, kdy biskupové teprve psali protest, povolával lidi, kteří je budou bránit. A zároveň si povolává i každého z nás, abychom měli v srdci místo pro Ježíše. Budeme-li o to ve víře usilovat, budeme přinášet pokoj a požehnání lidem kolem sebe. Nikdy není našim úkolem „zabít Jeremiáše“, a to dokonce ani v případě, že daný člověk šíří převrácené myšlenky a páchá zlo. Našim úkolem je být svědky dobra. Třeba až k prolití vlastní krve, jak nás k tomu vybízí autor Listu Židům (12,4).

Ne, můj postoj není pacifismus. Boj se zlem probíhá každý den. Ale našim nepřítelem není člověk, nýbrž ďábel. Jestliže nám ubližuje skrze jiné lidi, máme v nich vidět oběti zla a hledat cesty, jak je vyrvat ďáblovi z rukou. Milosrdenství nás učí hledět na padlého člověka očima samotného Ježíše, který k nám přišel proto, že jsme byli ztracení. A on nás nalezl. A nyní chce, abychom i my s ním hledali další ztracené.

Pokud jsi ty sám ztracený, nech se nalézt. Možná prostřednictvím svátosti smíření. Pokud vnímáš, že už jsi nalezen, připoj se dnes k Ježíšovi a navštiv ztraceného bratra či sestru, projev jim lásku, řekni jim povzbuzující slovo. Přispěješ k definitivnímu vítězství dobra nad zlem. Uvěř tomu!

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk