23. neděle v mezidobí B

ROK ZASVĚCENÉHO ŽIVOTA

23. neděle v mezidobí B

„Buďte vždycky na cestě s ctností poutníka: a tou je radost“ (Sv. otec František)

Máš nějaký evangelizační plán, který systematicky uskutečňuješ?

Dnešní texty jakoby nám takovýto plán nastiňovaly. Nejdříve prorok Izaiáš: „Řekněte malomyslným: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“  (Iz 35,4). A potom evangelista Marek: „Přivedli hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku“ (Mt 7,32). Je to naprosto jednoduché - říkat to, co napsal prorok, přivádět lidi k Ježíšovi a přimlouvat se za ně.

Od tebe se vyžadují dvě věci - víra a aktivita. Víra, že slovo, které člověku řekneš, se Boží mocí stane v jeho srdci živým a změní jeho život. Pokud víru v tuto pravdu rozvíjíš, ztratí se všechny výmluvy, že právě ty nemůžeš evangelizovat, protože nevíš, protože nemáš výřečnost, protože... Jdeš-li totiž hlásat vykoupení v Ježíši Kristu, důležitější je tvá víra, až potom slova, která chceš říct. Samozřejmě, má to být hlásání radostné zvěsti, evangelia. Jako Samaritánka: „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko, co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?“ (Jn 4,29).

A aktivita - přivádět lidi k Ježíšovi. K tomu potřebuješ vytvořit s nimi vztahy. I toho hluchoněmého z dnešního evangelia nezverbovali někde na ulici a nepřivedli ho k Ježíšovi se slovy: „Pane, nalezli jsme tady na ulici hluchoněmého. Ukaž na něm svou moc.“ Ale jsem přesvědčen, že to byli buď jeho příbuzní, anebo přátelé, kteří ho milovali a toužili po tom, aby poznal Ježíše jako Lásku.

Proč o tom píšu? Blíží se jubilejní rok - Svatý rok milosrdenství. Pokud sleduješ aktivity Svatého otce, je z nich úplně zřejmé, jak mu nesmírně záleží na tom, aby co nejvíce lidí, nejlépe všichni, zakusili Boží milosrdenství, prožili smíření s Bohem i církví, a začali nový život s Ježíšem. Jak se ale o tom dozvědí všichni ti, co ve tvé farnosti nechodí do kostela, nečtou katolický tisk, ani neposlouchají katolická média?

Dozvědí se to od tebe. Potřebuješ jen ochotu mluvit k nim o jubilejním roce, zvát je k Ježíšovi a Ježíšovi o nich mluvit. Není to nic složitého.

Co nám v tom nejvíce brání? Nedostatek lásky. Představ si všechny ty nevěřící, nepraktikující sousedy či známé, a u každého si polož otázku: „Chci být s tímto člověkem v nebi? Miluji ho tak, že bych s ním chtěl strávit věčnost?“ U nejednoho jména se ti možná objeví v srdci odpor a nechuť, ale tehdy si připomeň, že Ježíš zemřel i za něho a miluje ho stejně jako tebe. Když ho miluje Ježíš, kdo jsi ty, abys ho neměl rád?

Modlím se za naše sousedy a v srdci se připravuji na to, že je v jubilejním roce s manželkou všechny navštívíme a pozveme je zakusit Boží milosrdenství. U některých mi to přijde snadné, u jiných nemožné. Ale chci být s nimi v nebi, a proto chci udělat všechno pro to, aby se tam dostali. Chci, aby mi nebyl ani jeden člověk lhostejný...

Jaký je tedy tvůj evangelizační plán?

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk