29. neděle v mezidobí C

ROK MILOSRDENSTVÍ

29. neděle v mezidobí C

 

„Milosrdní jako Otec“

 

Jakou důvěru musel mít Mojžíš k Jozuovi, když mu svěřil první bitvu vyvoleného národa po odchodu z Egypta! Jozue musel být tehdy ještě mladý, vždyť o několik kapitol dále Písmo o něm mluví jako o mladíkovi. Ovšem čas prožitý s Mojžíšem mu jistě pomohl zformovat v sobě pevný charakter, který se osvědčil v tomto prvním střetu Izraelitů s nepřítelem. I proto mu Bůh pak svěřil obsazování zaslíbené země.

 

Podobnou důvěru měl také Pavel k Timoteovi. Oslovuje ho: „Milovaný!“ Hovoří to o otcovském vztahu, který je zároveň otevřený i pro kárání či usměrňování. Pavel viděl Timoteův potenciál, ale i jeho slabé stránky. Taktéž je pro nás směrodatné, že jej vede k tomu, aby se cvičil ve zbožnosti (to jsme slyšeli minulou neděli), aby četl Písmo, a aby ho ve své pastorační praxi obsáhle používal.

 

Pro náš osobní růst je velmi důležité mít člověka, který se o nás stará. Který nás povzbuzuje, ale umí nás i napomenout. Za kterým nemáme problém přijít se vším, co prožíváme.

 

V této chvíli si asi mnozí řeknete: „Idealista. Odkud mám takového člověka vzít? Kněz nemá čas a nikoho takového ve svém okolí neznám.“ Anebo možná zkonstatujete, že takového člověka nepotřebujete, že si se vším poradíte sami.

 

První reakce je tvrdá realita, druhá projev individualismu, který v konečném důsledku může být pýchou. A ta se řeší pokáním a úsilím o změnu smýšlení, o obrácení. Je-li toto tvůj případ, pros, aby ti Duch svatý zjevil pravdu o tobě a vedl tě ke změně.

 

První reakce se dá řešit velmi jednoduše – zkus se pro někoho stát Pavlem, tedy tím, kdo vede druhého k hlubšímu vztahu s Ježíšem (klidně to můžeš započíst mezi skutky milosrdenství). Když to zkusíš, velmi rychle tě to bude nutit k vlastnímu růstu,  němž ale brzy narazíš na své hranice, a budeš potřebovat někoho, kdo tě povede. A problém bude vyřešen. Že nemáš komu „být Pavlem“? Nevěřím. Určitě máš rodinu, kolegy v práci, kamarády ve škole, důchodce jako ty v blízkém sousedství. Zkusil jsi už někdy s nimi započít téma Ježíš? Možná i ano, ale okřikli tě, polekal ses… A to je důvod hledat pomoc, ne rezignovat.

 

Vím, moje nápady jsou někdy nečekané, v církvi nepředkládané tak jasně, jak to zde píši. Někdy se ukrýváme za všeobecné formulace „lásky k bližnímu“. No přitom zůstáváme ve svém pohodlí a nejdeme nikam, kde bychom riskovali nějakou ujmu, neúspěch, zahanbení, kde by nás to stálo čas, finance, námahu… Kéž je nám proto příkladem vdova z dnešního evangelia. Slabá to žena, ovšem nebála se světské moci.

 

Mojžíš vyzval Jozueho: „Vyjdi bojovat s Amalečany!“ Bůh vyzývá tebe: „Vyjdi do boje s ďáblem o své nejbližší!“ Přitom se však neobracej k ďáblu, ale jdi za Ježíšem a k němu přiváděj všechny, které máš rád.

 

Takže moje první rada tobě jako virtuálnímu Timoteovi: Používej kolena. Tedy modli se, aby ti Bůh ukázal, koho máš k němu přivést. On pak se už postará...

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk