3. neděle adventní A

3. neděle adventní A

„V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)

Když jsem minulou neděli vycházel z kostela, hned jsem si všiml poměrně velké skupiny lidí u provizorního pultu pár metrů od brány kostela, kde se prodávali med, ořechy a další věci… Jakoby se týden předtím vůbec nečetl pastýřský list (pozn. překl. – na Slovensku), ve kterém nás biskupové žádají změnit své chování ohledně nedělního nakupování.

Připomnělo mi to větu, kterou jsem kdysi dávno velmi vnímal během své formace: „Největším problémem křesťanství není nevědomost, ale neschopnost jednat podle toho, co znám.“ Týká se to nás všech, neboť právě ten rozdíl mezi poznáním a jednáním se nazývá hřích.

Pokud tu dnes napíši, že máme usilovat o to, abychom se těšili na Ježíšův druhý příchod, abychom jej toužebně očekávali, neskončí tato výzva (která není moje, nýbrž z Bible a z liturgie) podobně jako výzva biskupů změnit své chování ohledně slavení neděle?

Neschopnost jednat podle poznaného je v církvi přítomná vždycky. Takže všichni máme stálý úkol: usilovat o soulad mezi svým jednáním a poznáním.

Přijde Pán! Vím to a věřím tomu. Proto mým jednáním má být radost, jásot, svědectví o působení Boha v mém životě.

Jednou nastane konec všeho. Vím to a věřím tomu. Proto mé jednání (smýšlení, mluvení) má být takové, abych mohl očekávat konec beze strachu. I kdyby nastal v této chvíli, kdy píši (a ty čteš) tento text.

Písmo svaté je slovo Boží. Vím to a věřím tomu. Proto má být Bible dennodenně v mých rukách, abych věděl, co mi Bůh dává a co ode mě vyžaduje.

Eucharistie je živý Syn Boží, Bůh, který chce žít v mém srdci. Vím to a věřím tomu. Proto udělám vždy všechno proto, abych při každé mši svaté, které se zúčastním, mohl přijmout Krista do srdce omytého pokáním.

A tak mohu pokračovat dál – modlitba, skutky milosrdenství, služba ve farnosti, svědectví, neustálé úsilí o svatost…

Asi na to nejeden řekne: „Ale když já jsem slabý…“ Máš pravdu, každý je slabý. Ale Bůh od nás nežádá sílu, ale lásku. Tvé úsilí jednat podle toho, co znáš, bude úspěšnější, bude-li založeno na lásce Boha k tobě. Bůh mě miluje. Vím to, ale v praxi tomu nevěřím. A zde je kámen úrazu. Odstraň ho tím, že uvěříš, že začneš žít jako milovaný. Beze strachu, bez rozčilování, no plný radosti, očekávání, dobroty srdce… Že budeš žít podle těchto slov dnešního prvního čtení: „Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ (Iz 35,4).

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk