32. neděle v mezidobí C

ROK MILOSRDENSTVÍ

32. neděle v mezidobí C

„Milosrdní jako Otec“

Reálný problém a fiktivní problém.  Matka se sedmi syny jsou přímo v ohrožení života a řeší svou situaci opravdu ve světle víry a hrdinsky, ačkoli je to stojí život. Saduceové řeší něco, čemu ani nerozumí – Ježíš jim to v Matoušově evangeliu přímo říká: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží“ (Mt 22,29). Dělají to ovšem proto, aby taky šlo o život- tentokrát přímo Ježíšovi.

Co řešíme my (nejen při modlitbě)? Nejčastěji asi zdraví, peníze, rodinné vztahy. Co nám ale k tomu říká Ježíš? „Nedělejte si starosti...“ (Mt 6,25). To neznamená, že se o to nemáme starat. Problém je v tom, že pro mnoho křesťanů je to největší starost. Zůstali jsme v „přízemí“ vztahu s Bohem, a jelikož jsme se nechali vtáhnout do smýšlení světa, myslíme si, že na více nemáme čas, ani schopnosti. Proto musíme ve víře „vylézt“ výš, projít na jinou úroveň svého křesťanství.

A co tedy máme skutečně řešit, co je tou vyšší úrovní? Zřejmě také to, co dnes připomíná svatý Pavel: „Modlete se za nás, aby se slovo Páně dále šířilo a bylo přijímáno s úctou“ (2 Sol 3,1). I to, co říká žalmista: „Ať mé kroky pevně setrvají na tvých stezkách“ (Ž 17,5). Budeš-li se opravdu o to „vyšší“ zajímat, Bůh ti velmi jasně ukáže, co to znamená konkrétně pro tebe.

Bojuješ o to, aby se slovo Boží šířilo ve tvé rodině, ve tvé farnosti? Každý den usiluješ kráčet po Božích stezkách? Boží slovo je někdy nemilosrdné. Odhalí naše slabosti a selhání až tak, že nám z toho může být špatně. Ono to však nedělá proto, abychom si zoufali či rezignovaně mávli rukou. Ale proto, aby nás potáhlo výš. Na nový level.

„Nemám čas. Raději řeším problém ženy, kterou mělo postupně sedm bratří. To se dá i u piva anebo kávy. Dej mi pokoj s nějakým vyšším levelem.“

Pokud se v tobě objevila takováto myšlenka, nemusíš se kvůli tomu trápit. Pro nás, postižené důsledky prvotního hříchu, je vlastně normální odporovat Božím věcem. No máme Ducha svatého – dostali jsme ho při křtu. Proto máme i moc žít jinak, než jak nás k tomu svádí naše přirozenost. Proto zkus ten vyšší level – možná přidat do svého programu ráno 5 minut osobní modlitby; přidat jednu mši svatou přes týden; přidat každý den 15 minut četby Písma svatého; přidat pravidelnou návštěvu nemocného či opuštěného souseda, chodit pravidelně na farní katechezi, dávat desátek svého příjmu na potřeby církve…

Nezapomeň, že když to budeš přidávat, budeš muset něco vynechat. Vynech to, co tě nevede blíže k Bohu.

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk