Narození Páně A

Narození Páně A

„V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)

Když jsme hledal klíč, který by mi otevřel cestu k napsání tohoto textu, dostal jsem nápad – podívat se na žalmy, jež  jsou součástí bohoslužby slova mší svatých od vigilie přes půlnoční, na svítání, až po mši ve dne. V počítači se mi tehdy zobrazily žalmy plny jásotu, radosti, plesání. Jsou to části ze žalmů 89, 96, 97 a 98. Doporučuji všem použít je v těchto dnech jako základ své modlitby. Proč?

Svět nás tlačí do komerčního prožívání Vánoc. Církev nás zve k radosti a slavení Narození Páně. Svět se hemží Santy, Dědy Mrázy, občas se mezi ně zaplete Ježíšek („vždyť jsme křesťanská země“), no víra nás volá jásat nad narozením Spasitele, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom neskončili u plného břicha, prázdného srdce a znuděných tváří, potřebujeme sytit především duši, ať může jásat. Uvedené žalmy nám v tom mohou pomoct. Jak?

89. žalm vypraví o příslibu zachránce pro vyvolený národ a vybízí k jásotu už jen proto, že příslib je dán, ačkoli jeho naplnění bylo ještě daleko. A další tří žalmy přímo vyzývají k jásotu, neboť příslib se naplnil.

Jistě, radost ze záchrany může prožívat pouze ten, kdo je odsouzen k smrti, kdo je přímo ohrožen na životě, kdo se ocitl v bezvýchodné situaci… Patříme mezi ně? Určitě, vždyť „mzdou hříchu je smrt“ a „všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“ (Řím 6,23; 3,23). No narození Božího Syna je naší záchranou ze smrti, kterou jsme si za hřích zasloužili.

Právě v tom se projevuje Boží láska – že nás zachránil ještě dřív, než jsme uznali svou vinu. Nádherně o tom píše apoštol Pavel v 5. kapitole Listu Římanům: „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. (…) Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život“ (verše 8 a 10).

To jsou důvody jásotu. Nedej si ho ničím vzít. Připoj se k plesání stromů lesa a tleskání řek, k burácení moře a jásotu hor (i takovéto obrazy nalezneš v uvedených žalmech). Neboť raduje-li se z narození Spasitele příroda, jak teprve má jásat člověk, obdařen rozumem a poznáním Boha!

Všem přeji jásot srdce a plesání úst, protože Bůh přišel a postavil si příbytek uprostřed nás!

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk