Nejsvětější Trojice A

Nejsvětější Trojice A

 

„V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)

 

Dnešní svátek nám kromě základní teologické pravdy křesťanství nabízí velmi důležitou jistotu – Bůh se o mě zajímá. Ne jako soudce, ale jako ten nejlepší otec. I když se zdá, že Mojžíš ho musí prosit, aby šel s nimi, je zřejmé, že Bohu se takováto modlitba líbí a celým svým srdcem ji očekává – jako projev důvěry člověka v jeho starostlivost a dobrotu. I v jeho moc, kterou nás dovede uchránit před nepřítelem, před zlem.

 

Evangelista Jan v tzv. zlatém verši Písma (Jn 3,16) už přímo mluví o zájmu Boha o člověka. Vyjadřuje ho tím, že hovoří o největší oběti, jakou Bůh přinesl. Dal svého jediného Syna. Riskoval jeho smrt, jen aby nás zachránil. Otec dovolil, aby mu jeho stvoření zlomilo srdce… A přece nás nepřestal milovat. V tomto týdnu to bylo vyjádřeno v evangeliu svatodušního pondělí: „…přijdeme k němu a učiníme si u něj příbytek“ (Jn 14,23). Bůh mě natolik miluje, že chce ve mně přebývat. Jakkoli ví, že každým hříchem jej můžeme zranit, ublížit mu. Bůh z lásky riskuje – můžeme-li to tak říct – vlastní smrt v mém nitru. Činí tak v naději, že mě přivede k sobě do věčného života s ním.

 

Proto když apoštol Pavel v závěru Druhého listu Korinťanům pronáší slova požehnání: „Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi!“ (13,13), říká to s úplnou jistotou, že toto je touha Boha – být s člověkem ne jako abstraktní milost, ale jako osoba (jako Osoby) s osobou.

 

S vědomím této jistoty mohu projít s poklidem vším, co je přede mnou. „Neboť je-li Bůh s námi, kdo proti nám?“ (Řím 8,31). Mám jistotu, že Bůh je se mnou, dokonce ve mně. S ním zvládnu všechno, i vlastní selhání. Jen ho musím denně stavět na první místo ve svém životě. Už při ranní modlitbě (nejlépe hned po probuzení) potřebuji vyznávat, že je můj Pán, že mu důvěřuji a že se mu dávám k dispozici k budování jeho království. I kdyby to mělo znamenat, že budu kopat brambory, vařit oběd, stát u pásu v továrně, učit se ve škole… Bůh dokáže všechno použít na dobro, pokud své úkoly plním s ním.

 

Bůh se o mě zajímá. Nemusím spekulovat nad tajemstvím Nejsvětější Trojice (stejně na to nemám dostatek rozumu), ale mohu svého Boha ve třech osobách milovat myšlením, slovy a především skutky. Jdu na to!

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk