Panny Marie, Rodičky Boží A

Panny Marie, Rodičky Boží A

 

„V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)

 

Dnešní slavnost nám dává pevný bod, na němž se dá postavit celá mariánská úcta. Je to označení, pod kterým právě dnes oslavujeme nejdokonalejší Boží dílo, Bohorodičku, která je prvním ovocem Ježíšova díla vykoupení.

 

Tento titul je základem celé úcty, kterou Panně Marii projevujeme. Negativně vyjádřeno to znamená, že pokud by Maria nebyla Rodičkou Boží, neslavili bychom ani její Neposkvrněné Početí, neslavili bychom nanebevzetí, neměli bychom Loretánské litanie ani růženec, ba ani mariánská poutní místa po celém světě.

 

Takže co to znamená, že Maria je Bohorodička? Velmi jednoduchou, ale přitom nejtajemnější věc – Bůh, který je věčný, se stal člověkem v čase takovým způsobem, že se počal a narodil z Panny. V mýtech nejednou čteme, že nějaký bůh si vzal lidskou podobu a pak ledacos vyváděl. No skutečný, opravdový Bůh udělal něco, co se nedá vymyslet. Stal se skutečným, nikoli zdánlivým, člověkem. Aby nás zachránil od věčné smrti, z moci a rukou ďábla.

 

Z úcty k tomuto tajemství při slavení liturgie během recitování či zpěvu Vyznání víry se při slovech „přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem“ hluboce ukláníme. Z úcty k tajemství, které přesahuje naše chápání. Z úcty k tomu, že Bůh vstoupil do přirozeného světa a stal se jeho součástí (to je vlastně význam slova tajemství z pohledu víry).

 

Možná si někdo řekne, že Panna Maria se stala Rodičkou Boží, protože byla plná milosti, protože Bůh ji k tomu předurčil, protože ji na to připravil. Jistě, to všechno je pravda. No dnes bychom Pannu Marii neuctívali, pokud by k Božímu dílu nepřiložila svou vlastní vůli. Kdyby její srdce a ústa nevyslovila „staň se“.

 

A právě to může být v dnešní slavný den pro nás velkou inspirací. Také my jsme totiž (každý jeden) pro Boha velmi důležití, jsme povoláni k velkým Božím dílům. No Bůh k jejich uskutečnění potřebuje naše ano. Potřebuje, abychom k jeho dílům přiložili své ruce.

 

Jaká díla chce Bůh vykonat letos skrze tebe? Skrze většinu z nás možná maličkosti – přebalovat dítě, dělat úkoly se školákem, každý den chodit do školy, do práce, vařit, prát, plnit si povinnosti, pečovat o staré a možná nemocné rodiče… Ale taky chce, abychom byli připraveni i na nečekané úkoly – přinést útěchu umírajícím, doprovázet a těšit trpící a truchlící, s láskou přijmout možná nečekané dítě, snášet náhlé kříže a bolesti… Budeme-li věrní v malém, zvládneme i to velké.

 

Maria řekla „ano“ k početí Ježíše, no za tím jedním souhlasem následovalo mnoho dalších, které byly završeny pod křížem. Maria se nestala svatou jedním „ano“, nýbrž celoživotní cestou, která se tak jako naše skládala z mnoha drobností, maličkostí.

 

Půjdeme v tomto roce Mariinou cestou? S očima upřenýma na Ježíše?

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk