16. neděle v mezidobí A
16. neděle v mezidobí A
„V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)
„Tys, Pane, dobrý a shovívavý“ (Ž 85,6).
Žalm s odpovědí této neděle dává tolik námětů k modlitbě, k radosti, k oslavě. Neboť Pán je dobrý…
Možná si řekneš, že je to v přímém rozporu s tím, co se děje ve světě – nejen v tom velikém, ale i v tom našem malém, v mikrosvětě, v němž žije tvoje i moje rodina. Nemoci, neštěstí, smrt… Vichřice, vedra, bouřky, ledovec… Hádky, spory, sváry… Odpadky v přírodě, smog, ucpané silnice…
A navzdory tomu mohu věřit a vyznávat: „Tys, Pane, dobrý a shovívavý“. Poněvadž zlo ve světě není Božím dílem. To ďábel kazí Boží dílo. A často ve spolupráci s člověkem, který snáší důsledky neposlušnosti našich prarodičů.
Jistě, Bůh to vše mohl napravit okamžitě. Ďábla zničit, člověka uzdravit… Jenomže pak bychom nebyli Božími dětmi, Byli bychom „jen“ Božím stvořením. Neznali bychom Boha jako dobrého a shovívavého – byl by pro nás pouze stvořitelem. Ba co víc, strašlivým Bohem, který se naštval, nepřítele zničil svou mocí a své vlastnictví – nás – si vzal zpět. Byli bychom jen majetkem našeho Boha. A co je snad nejdůležitější, kdyby to Bůh učinil, potlačil by tím naši svobodnou vůli. Přišli bychom o nejdůležitější atribut, který nás činí podobnými Bohu. Čím více bychom se chtěli lišit od zvířat? Jak bychom si s ním mohli vytvořit vztah, který je projevem svobody a osobní volby?
Také Ježíš v evangeliu říká, že plevel a pšenice mají růst společně až do žní. Teprve pak to dá do pořádku. A proč až pak? Aby se při ničení plevele, dokud je ještě zelený, nezničila i rostoucí a zdravá pšenice.
Žijeme v naději a očekávání toho dne, kdy Pán Ježíš znovu přijde. Věříme, že jsme pšenice, ne plevel. Do té doby proti zlu bojujeme, odmítáme ho, pokud je třeba, trpělivě ho snášíme. No nikdy, nikdy se mu nepodřídíme!
Jak to máme zvládnout? Sám „Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti“ (Řím 8,26).
Ať je dnešní odpověď žalmu v těchto dnech vyznáním tvé víry: „Tys, Pane, dobrý a shovívavý“ (Ž 85,6). Ať se děje cokoli. Tak, jak to slibují manželé při svatbě: „…v štěstí i neštěstí, ve zdraví a nemoci…“ Nezapomeň: „Pán je dobrý a shovívavý“. Řekni mu to v těchto dnech. Mnohokrát. Jako vyznání důvěry a lásky. Změní se tvůj život – možná ne navenek, ale určitě budeš v sobě prožívat pokoj a touhu být přítelem s tak skvělým Bohem.
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk
