17. neděle v mezidobí A

17. neděle v mezidobí A

 

„V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)

 

V dnešním rozhovoru Šalomouna s Bohem mě oslovilo, že mladý vládce žádal o schopnost „rozlišovat dobro a zlo“ (1 Kr 3,9). V podstatě o tomtéž mluví také Pán Ježíš v evangeliu, když hovoří o nalezení pokladu či hledání vzácné perly. Člověk, který nalezl poklad, musel postupovat moudře a rozvážně, aby si poklad zachoval – prodal všechno a koupil pole. Kupec musel rozlišovat mezi mnohými perlami, aby nalezl tu nejvzácnější, pak prodal všechno a tu jednu koupil. A taky třídění ryb po lovu či konec světa jsou rozlišováním mezi dobrým a zlým.

 

Možná si myslíme, že tato schopnost je především věcí logiky a rozumu. Avšak Šalomoun ve své prosbě žádá o „chápavé srdce“, ne o „chápavý rozum“. Rozum rozlišuje chladně, na základě zákona či pravidel, „spravedlivě“. Srdce rozlišuje na základě lásky. Důkazem toho je hned následující text v První knize Kronik (3,16-28), který vypráví o Šalamounově modrém rozsudku. Král rozdělil dvě ženy na základě toho, že věděl, co to je láska, že vnímal, že láska – nikoli pravidla či smysl pro spravedlnost – ukáže, která žena je matkou chlapce, jenž zůstal naživu… Při rozlišování je třeba používat obojí – srdce i rozum.

 

Víš, že i tobě Bůh nabízí stejnou možnost? Také ty jej můžeš každý den prosit, oč chceš. Ne pouze jednou. Bůh není zlatá rybka, která splní tři přání a konec. Bůh je štědrý – každý den. Stačí, když se podíváš na stvoření kolem sebe. Snad nesytí sedm miliard lidí? (Pokud někdo hladoví, tak je to naší vinou.) Snad nesytí všechno ptactvo pod oblohou? Snad se nestará o červy, které jsou celý život hluboko v zemi? Snad nemá sečteny všechny ryby, jimž dává pokrm v moři a v řekách? Jestliže je Bůh tak štědrý ke zvířatům a stará se o ně, čím více mu teprve ležíš na srdci ty. A každý člověk.

 

Přemýšlel jsem, proč Šalomoun nežádal třeba silnější víru či více lásky, schopnost rozumět Písmu, vytrvalost v dobrém… Žádal to, co v dané chvíli pokládal za nejpotřebnější pro svou vladařskou úlohu. A jelikož s Bohem často rozmlouval, jistě se jindy dostalo i na jiné potřeby. Ne všechno je v Písmu zachyceno. Ale to, co je napsáno, nám má sloužit k poučení, povzbuzení, nápravě, výchově… (Řím 15,4; 2 Tim 3,16).

 

Pros i ty dnes Boha o schopnost rozlišovat mezi dobrým a zlým. Ale pros o to jen tehdy, jsi-li ochotný také jednat podle toho, co dostaneš. Budeš totiž nucen (vlastním svědomím) zanechat zlo, o kterém jsi možná doposud nevěděl, že je to zlo. A konat dobro, které si dosud možná pokládal jen za doménu svatých. Zariskuj, oplatí se to!

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk