2. neděle postní B
2. neděle postní B
„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).
Snad obecně platí, že láska projevována konkrétním jednáním vyvolává odpověď lásky. Takto mluví o tom sám Bůh ústy proroka: „Provázky lidskými jsem je táhl, provazy milování“ (Oz 11,4a). A přesně totéž se dá říct o čteních předchozí i této neděle. Vypráví o tom, jak velice nám Bůh vychází vstříc. Dává duhu do oblaku, ušetří milovaného Abrahámova syna, skrze Ježíše ohlašuje, že se přiblížilo Boží království, říká nám, že je to jeho milovaný Syn, kterého však neušetřil, ale s ním nám zároveň daroval všechno.
Trochu si to rozměňme na drobné. Nejprve malý detail ve čtení z Knihy Genezis: „Vezmi svého syna, svého jediného syna, kterého miluješ, jdi ... a obětuj ho tam jako celopal“ (1 Mojž 22,2). Izák je milovaný syn. Jediný. Abrahám je zase otec, a přece je ochotný poslechnout a vzdát se milovaného syna. Bůh však jeho syna ušetří.
V evangeliu jsi slyšel Boží slova: „To je můj milovaný Syn...“ (Mk 9,7). Ježíš je také milovaný Syn. Také jediný. A Bůh je také Otec. Svatý Pavel však v Listě Římanům konstatuje: „Když on vlastního Syna neušetřil...“ (8,32). Rozumíš? Bůh dal přednost otrokovi před vlastním Synem, aby tak skrze Syna zachránil otroka. Tebe. Neboť hříchem se každý člověk – i ty i já – stal otrokem, který se každou chvíli ohlíží, zdali nedostane výprask za svou ne dokonale odvedenou práci. Bůh chce mít z tebe milovaného syna, dceru, chce vidět, jak se těšíš ze života s ním. Odoláš takovémuto náporu Boží lásky, Boží vášně vůči tebe?
Prosím, nebraň se! „Kráčej před Hospodinem v zemi živých!“ (srov. Ž 116,9) Kde začít? Ve zpovědnici. Zakus, jak tě Bůh zahrnuje milosrdenstvím a jak obnovuje tvé srdce. To nejsou zbožné řeči. To je realita, pokud vezmeš svou víru vážně, když ji budeš vnímat jako vztah lásky milovaného syna / milované dcery k Otci, a ne jako povinnost otroka...
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk
