21. neděle v mezidobí C

21. neděle v mezidobí C

„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

Dvě věci mě velice zaujaly v dnešních čteních. Tou první je „drzost“ žalmisty. Soudě podle toho, co jsem o tomto nejkratším žalmu četl od moudrých lidí, tento žalm je reakcí na vysvobození z babylónského otroctví a na všechny projevy Boží moci, které Izraelité zažili. Byly tak veliké, že žalmista vybízí všechny národy a všechny lidi, aby žasli nad tím, co Bůh s Izraelem učinil, a aby Boha oslavovali. V podstatě je to hlásání radostné zvěsti: „Byli jsme tak zlí, tolik hloupostí jsme provedli, byli jsme Bohu tak nevěrní…, a podívejte, co navzdory tomu všemu udělal: vysvobodil nás, odpustil nám. Totéž může udělat i pro vás. Oslavujte ho!“

Všimni si odpověď žalmu, kterou u tohoto žalmu (nejenom dnes) zpíváme: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.“ Možná si při těch slovech myslíme, že máme jít a hovořit něco z toho, co zapsali Marek, Matouš, Lukáš a Jan. Ne, vůbec ne. Máme jít a každému mluvit o tom, co Bůh učinil pro nás. Mimochodem, co Bůh udělal tento týden pro tebe? Řekls to někomu? Možná to bylo něco docela obyčejného, ale tys věděl, že to pro tebe udělal Bůh…

Druhou věcí je bázeň, jakou ve mně vyvolávají Ježíšova slova o vstupu do nebeského království: „Neznám vás, odkud jste“ (Lk 13,25.27). Neřekl je nějakým cizincům, ale lidem, kteří se odvolávali na to, že s ním jedli a pili… Rozumíš? I mně nebo tobě se to může stát – pokud budeme pachateli nepravostí. Proto když vnímáš, že něco neděláš podle milosrdenství, tak ještě dnes změň své smýšlení a jednání. (Doporučuji přečíst si knihu Věčně zpívají lesy od Trygve Gulbranssena. Je v ní příběh starého Daga, který třicet les kráčel cestou práva, no zároveň cestou tvrdosti srdce… a zakusil změnu.) Jinak se to může stát, že jednou zaslechneš hrozná slova. Neriskuj.

Když obě tyto myšlenky spojíme, tak máme před sebou … spásu, záchranu lidí, o kterých si možná myslíme, že jsou ztracení. Vždyť copak neříká dnes Ježíš: „A přijdou od východu a od západu, od severu a od jihu a zaujmou místo u stolu v Božím království“ (Lk 13,29)? Takže se vyplatí hlásat radostnou zvěst o velkých i malých – pokud takové jsou – Božích skutcích, neboť každý, kdo ji uslyší, může být spasen. „Poněvadž víra je z hlásání“ (Řím 10,17).

Záleží ti na spáse lidí, se kterými žiješ, se kterými se setkáváš?

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk