3. neděle adventní C

ROK MILOSRDENSTVÍ

3. neděle adventní C

„Milosrdní jako Otec“

Víš, jak se vyhlašoval jubilejní rok ve starozákonním Izraeli? Troubením. Celá země se rozezněla troubením „na zvučných rozích“, aby všichni věděli, že začal svatý rok. Na jedné straně to znamenalo projevit obrovskou důvěru Bohu zejména tím, že v tom roce se nic neselo a žilo se z toho, co se urodilo samo. Ale i z toho, že Bůh přislíbil, že předtím dá úrodu na tři roky (srovnej k tomu 25. kapitolu Třetí knihy Mojžíšovy)! Na druhé straně to znamenalo jednat – odpustit všechny dluhy, propustit všechny otroky – Izraelity, a vrátit domy ve vesnicích i půdu, kterou měl někdo v nájmu. Nastal čas milosrdenství.

V úterý papež František otevřel mimořádný jubilejní rok – Svatý rok milosrdenství. Je mi i líto, že po celém světě ten den nezněly trouby, aby tak všichni – věřící i nevěřící – věděli, že nastal mimořádný čas, čas milosrdenství.

Co ale tento rok pro nás znamená? Proč ho Svatý otec vyhlásil? Proč s takovou naléhavostí žádá, abychom se celým srdcem snažili prožít ho naplno?

Tuto středu při audienci to Svatý otec vysvětlil velmi jasně: „Církev tento mimořádný moment potřebuje. Neříkám, že pro církev je dobrý. Říkám, že církev tento mimořádný moment potřebuje. V naší době hlubokých změn je církev povolána poskytnout svůj osobitý přínos tím, že zviditelní znamení přítomnosti a blízkosti Boží. A Svatý rok je příhodným časem pro nás všechny, abychom se rozjímáním o božském milosrdenství, přesahujícím každé lidské omezení a ozařujícím temnotu hříchu, mohli stát přesvědčivějšími a účinnějšími svědky.“

Takže máme rozjímat o božském milosrdenství, abychom lépe viděli vlastní potřebu přijímat ho. Svatý otec uvádí, že čím více vidíme Ježíše jako obraz Božího milosrdenství, tím více si můžeme uvědomovat, že jsme hříšníci, kteří to milosrdenství potřebují. A tak nás zve putovat ke Svatým branám v našich katedrálách a dalších kostelích, abychom mohli být uzdravení z následků hříchu.

To je však jenom jedna stránka. Papež totiž dále říká, že přijetím milosrdenství se máme stát „přesvědčivějšími a účinnějšími svědky“. Rozumíš, o co jde? Ty s uzdraveným srdcem dokážeš vidět lidskou bídu kolem sebe a projevovat milosrdenství tím, že pomůžeš nuzným.

Myslím si, že tady narážíme na problém – většinu nuzných kolem sebe nevidíme nebo nechceme vidět, protože „to je jeho věc“. Anebo jsme natolik pohodlní, že si „nechceme špinit ruce“. Ale víš, co je církev, jíž jsi členem? Je to shromáždění lidí, kteří se navzájem milují tak, že „nikdo mezi nimi netrpí nouzi“ (Sk 4,34). Podívej se na svou farnost a přitom si pomalu čti seznam skutků tělesného a duchovního milosrdenství. Jsem přesvědčen, že téměř ke každému skutku se ti ve tvé farnosti, dokonce ve tvé rodině, vynoří tvář člověka, který do té kategorie spadá. Přijímáš-li milosrdenství, chodíš-li ke zpovědi, tak žádný z těch lidí ti nesmí být a zůstat lhostejný. Za jednoho se můžeš modlit, osamocenému můžeš zanést oběd, nemocného můžeš navštívit, pochybujícímu můžeš poradit, nevědomého poučit, hříšníka napomenout, zarmouceného utěšit…

Už rozumíš, o co jde Svatému otci? Přijímat milosrdenství a prokazovat milosrdenství. Je to naléhavé volání, je to výzva k boji, je to troubení, které nás má probudit z letargie či lhostejnosti.

Možná si řekneš, copak dokáže nějaké milosrdenství v dnešním světě pomoct? Papež na tuto námitku řekl: „Rád bych, aby v tomto Svatém roce každý z nás udělal zkušenost s Božím milosrdenstvím, abychom byli svědky toho, co se Bohu líbí nejvíce. Je naivní myslet si, že to může změnit svět? Ano, lidsky řečeno je to bláznovství, ale „pošetilá Boží věc je moudřejší než lidé a slabá Boží věc je silnější než lidé (1 Kor 1,25)“.

Staň se v tomto Svatém roce Boží hlásnou troubou. Začni tím, že sám budeš vědomě vyhledávat Boží milosrdenství pro sebe lítostí, zpovědí, putováním ke Svaté bráně. A pokračuj tím, že budeš konat skutky milosrdenství. Tvé jednání má být tím „troubením“. Bude-li třeba, přidej slovo svědectví…

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk