Křtu Páně B

Křtu Páně B

„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).

Tato vánoční doba je nejkratší možná – přesně dva týdny. Má to tu výhodu, že její oslavy jsou soustředěny do tří párů dnů – Štědrého dne (4. neděle adventní) a slavnosti Narození Páně; potom svátku Svaté rodiny a slavnosti Matky Boží, Panny Marie; a nakonec tento víkend slavnost Zjevení Páně a v neděli svátek Křtu Páně. Jakoby nás Bůh chtěl více „nastartovat“ do oslavy a radosti, když nám prostřednictvím církve dal takovéto tři páry dnů za sebou.

Vím, dá se to nahlížet i naopak – že za 15 dnů musíme jít šestkrát na mši svatou. Ale doufám, že se tak na to nedíváš. Poněvadž můj pohled je úplně jiný – je skvělé se za tak krátký čas tolikrát setkat se svým Bohem a oslavovat společně s ním.

Prosím? Oslavovat s Bohem? Copak to nejsou naše oslavy Boha? Ovšem. Ale myslíš si, že Bůh sedí v nebi a jako nestranný pozorovatel či divadelní kritik zkoumá, zdali oslavujeme s dostatečným elánem, zdali jsou liturgie dobře „provedeny“, dělá si čárky, kdo byl a kdo nebyl šestkrát na mši svaté (podle předpisů církve)? Ne, toto Bůh nedělá. Bůh určitě oslavuje spolu s námi. Nebo lépe řečeno – my s ním. On je hlavním protagonistou oslav. On prožívá největší radost z toho, že ztracené lidstvo mu opět patří. A neraduje se pouze nějak globálně z díla vykoupení, ale těší se z každé jeho jednotlivé části.

A víš, co je na tom krásné? Třeba i to, že Bůh se neraduje jen z toho, co se stalo kdysi v dějinách, ale jásá nad tím, jak se vykoupení uskutečňuje ve tvém životě. Byl jsi u zpovědi a daroval jsi Bohu své hříchy – Bůh tě za to obdařil svým milosrdenstvím a otcovským objetím. Nejméně šestkrát jsi přijal Ježíše v Eucharistii – Bůh tě obdaroval sebou samým, svým vlastním životem. A udělal to rád! Těší se z toho, že ti mohl poskytnout to nejlepší, co potřebuješ pro svůj věčný život. A určitě si rozdal i mnoho úsměvů, dárků a požehnání svým blízkým a totéž obdržel od nich… Co myslíš, kolikrát se přitom Bůh usmál na tebe?

Takže i ty oslavuj se svým Bohem! Neumíš-li jinak, zazpívej mu s někým koledu. Navštiv někoho, kdo je sám, a zpívej s ním (anebo jemu či jí). Skoč za sousedem, který byl celé svátky sám, a nabídni mu alespoň poslední cukroví, které doma ještě máš (a nabídni mu taky, že mu půjdeš zítra nakoupit nebo mu skočíš pro léky).

Naše oslava nesmí tímto dnem přestat. To by byly Vánoce zbytečné. Oslava pokračuje tím, že napodobujeme Ježíše a žijeme jako služebníci, prokazující dobro druhým. Ve Hnutí Světlo-Život se tento den slaví jako svátek Krista Služebníka. Vyzdvihuje se to, na co někdy možná zapomínáme – že Kristus nás přišel vysvobodit službou. Přečti si Evangelium svatého Marka (pokud to půjde, tak naráz) a poznač si, jak Kristus sloužil. Pak jdi a jednej podobně. Máš k tomu vše, co potřebuješ. Vždyť Ježíš žije v tobě.

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk