Velikonoční neděle C
ROK MILOSRDENSTVÍ
Velikonoční neděle C
„Milosrdní jako Otec“
Čím bys dnes byl, kdyby Ježíš nevstal z mrtvých? Je dobré položit si tuto otázku, neboť velmi vnímám, jak mnohé skutečnosti ve svém životě bereme jako samozřejmost. Když si ale představíme, co všechno bychom bez Ježíše neměli, jaké zlo by nás mohlo ovládat, možná si lépe uvědomíme, jak nesmírně cenné je jeho utrpení, smrt a zmrtvýchvstání pro každého z nás.
Čím bych byl? Možná vrahem bez výčitek svědomí. Možná sexuálním maniakem. Možná narkomanem a dealerem drog. Možná krutým vojákem v armádě nějakého tyrana. A možná samotným bezcitným tyranem. Zdá se ti to přehnané? Vůbec ne! Pokud bych totiž neměl Boží milost a nespolupracoval s ní, tak bych byl určitě schopen každého zla – a to bez jakýchkoli zábran! Protože přece jaká morálka by mě mohla omezit v páchání zla? Proč bych měl brát ohled na druhé, jestliže Ježíš nevstal z mrtvých, jestliže jeho slovo nebylo pravdivé?
Mnoho zla napáchali lidé, kteří nežili s Ježíšem. I když se možná někteří z nich tváří jako Ježíšovi přátelé. Také dnes se nás zlo snaží převálcovat. Někdy mám dojem, že se mi ďábel šklebí do tváře, jakoby říkal: „Vidíš? I tak slouží mně!“
Nepřestanu však bojovat. Neboť očima víry vidím něco jiného než očima těla: Ježíš vstal z mrtvých. A že se i dnes mnozí usilujeme jednat milosrdně, je jen proto, že Kristovo vítězství nás inspiruje a dává nám sílu odmítat zlo a konat dobro. Když zajdu k sousedovi, který žije sám, a prohodím s ním pár slov… Když se usměji na tchyni, které vynechává rozum a někdy je jako malé dítě… Když poslouchám švagra, který přijde naštvaný na celý svět… Když…
Rozumíš? Existuje-li ve světě nějaké dobro, tak je to díky Ježíšovi a díky lidem, kteří s nim žijí v úzkém vztahu. Neboť Ježíš žije!!!
Je mi velice líto, že mnozí křesťané se dnes, o Velikonocích roku 2016, neradují z Ježíšova zmrtvýchvstání. Ztratili se. Ačkoli přijali stejný křest jako my, možná chodili kdysi i ke zpovědi a přijímali eucharistii, dnes jsou daleko a nechtějí žít s Ježíšem. Je to výzva a nesnadný úkol pro nás, co s Ježíšem žijeme – ukázat jim krásu Boží lásky i cestu k životu s Ježíšem. Je to nesplnitelný úkol. Ale u Boha je všechno možné. Vzdáleného si přitáhne k sobě, pokud projevíme alespoň trochu ochoty, pokud budeme milovat naše ztracené bratry a sestry, pokud jim projevíme lásku – možná tím, že dnes někoho takového navštívíme a řekneme mu o Ježíšově vítězství. A Ježíš v jeho srdci vstane z mrtvých… Nestojí nám tato námaha za to vidět na vlastní oči Ježíšovo zmrtvýchvstání v životě toho člověka?
Tyto Velikonoce jsou pro mě časem mnoha otázek. A jedné veliké odpovědi: Ježíš vstal z mrtvých a žije. Proto díky Boží milosti jdu za ním a s ním. Nemám jinou cestu… Bohu díky a aleluja!
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk
