25. neděle v mezidobí A

25. neděle v mezidobí A

 

„V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy.“ (Kol 2,7)

 

Řekněme si na rovinu, že hospodář z dnešního evangelia byl blázen. Dát stejnou mzdu dělníkovi, který se u práce ani neohřál, je přinejmenším nespravedlivé vůči tomu, který dřel na vinici od časného rána. Prvním měl dát denár a dalším přiměřenou část… Pokud by se to stalo mně, taky bych protestoval.

 

No evangelium nemluví o lidské spravedlnosti, ale o Boží dobrotě a o Božích cestách. Bůh je připraven a ochoten dát věčný život i tomu, kdo se zřekne bezbožného života v poledním okamžiku života. A nás, co dřeme na jeho vinici možná od dětství, vyzývá, abychom i my takto hleděli na lidi kolem sebe. Přejícně…

 

K tomu se vak musíme učit kráčet po Božích cestách, které logikou možná málokdy odpovídají lidským cestám. Už jsem zde psal, že můj otec byl v polovině padesátých let učitelem, dokonce ředitelem školy. Zatímco naprostá většina učitelů svou víru popírala, můj otec se nikdy netajil tím, že je věřící a že se pravidelně zúčastňuje bohoslužeb. O své místo přišel, přičemž měl tři děti a já byl na cestě. Mnozí jeho známí i příbuzní mu vytýkali, že proč se nechová rozumně, vždyť má rodinu, není třeba riskovat. Ale můj otec šel po Boží cestě.

 

Jiný příklad: Za totality jsme na psacích strojích rozmnožovali knihy, samizdaty. Dodnes si pamatuji, jak mi zdůrazňovali, že na Boží věci nelze použít kradených věcí – že na to nesmím vzít z práce ani jeden list papíru. Důvodem bylo, že ďábel ví o každém našem skutku, a bylo-li něco získáno lží či krádeží, dříve nebo později se do toho „obuje“ a použije k naší zkáze… A tak jsme se učili kráčet po Boží cestě.

 

Na jaké cestě jsi dnes ty? Pavel za sebe vyznává: „…pro mě život je Kristus“ (Flp 1,21). A jistě to pro něho znamenalo věrnost Kristu ve všech životních okolnostech, při každém jednání i mluvení. Pokud vnímáš, že Pavlovo vyznání není tvým, je načase udělat radikální nápravu. Tak, jak to děláme při každé velikonoční vigilii, zřekni se ďábla a jeho smýšlení a skutků, a vykroč na Boží cesty. Začni dobrou zpovědí. Možná z Boží cesty ještě často spadneš, ale vždycky se vrať. Tak zakusíš to, co dnes zpíváme v žalmu: „Blízký je Hospodin všem, kdo ho vzývají“ (Ž 145,18).

 

A ještě jedna věc z celkem jiného soudku. První věta prvního čtení říká: „Hledejte Hospodina, když je možné ho najít“ (Iz 55,6). Boha je možné najít! Aleluja! Tak ho hledej ze všech sil…

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk