31. neděle v mezidobí C

ROK MILOSRDENSTVÍ

31. neděle v mezidobí C

 

„Milosrdní jako Otec“

 

Dnešní první čtení se žalmem i s evangeliem můžeme chápat jako oslavný hymnus na Boží lásku a milosrdenství. Pisatel Knihy moudrosti klade základy – líčí, co znamená, že Bůh miluje všechno a každého. Zacheův příběh je praktickou ukázkou této Boží starostlivosti. A žalm je projevem nesmírné radosti z toho, že Boží slovo se každý den naplňuje.

 

A tak mám praktický návod na život. Čtu Boží slovo, uskutečňuji ho (mám stejného Ducha jako Ježíš, tedy mohu konat stejné skutky) a oslavuji Boha, který ve mně působí.

 

Jaká je ovšem realita? Stačí si porovnat čas, který denně věnuji televizi, počítači, nicnedělání… s časem, který věnuji Bohu – modlitbou, četbou Písma, vzděláváním se v učení církve, službou bližním…

 

I sám v sobě vnímám, jak mne nejednou Boží věci nepřitahují. Mám svůj zaběhnutý způsob života, kde má Bůh vyhrazené své místo, ale kolik bojuji, abych mu daroval neočekávanou volnou chvíli. Těším se z každého setkání s Ježíšem v eucharistii, ale když je babička po ránu „mimo“ a žije někde v minulosti, tak znervózním, občas zvýším hlas a zapomenu, že i to je setkání s Ježíšem. A přitom bych si s ní mohl sednout a kupříkladu se pomodlit za člověka, nad jehož smrtí právě truchlí (přestože zemřel už před více než 30 lety).

 

Určitě i ty najdeš příklady ve svém životě, kdy vnímáš, že bys měl dát čas Bohu, no raději vypneš rozum a zapneš televizi. Co s tím?

 

Když Zacheus vylezl ze zvědavosti na strom, určitě netušil, jak radikální změna jej čeká. Ani když seděl s Ježíšem ve svém domě, asi neuvažoval nad tím, že něco změní. Pak ale reptání lidí v něm něco probudilo: „Vždyť tento Ježíš se vystavil veřejným výtkám a opovržení jen proto, aby byl se mnou! Proč to udělal?“ A když uvnitř v sobě poznal odpověď na svou otázku, nastala změna. Uvnitř i navenek.

 

Takže chceš-li něco změnit ve svém životě, vzbuď si touhu uvidět Ježíše. Pozorně naslouchej lidem kolem sebe, zdali nebudou mluvit o tom, kde Ježíše viděli naposledy anebo kde ho lze potkat. Zřejmě to nebudou hlásit v místním rozhlase, ale téměř určitě ve farních ohláškách (nemusí to být jen pořad bohoslužeb). A pak překonej svůj postoj: „Vždyť to vše už znám, tolik chodím do kostela a nikdy jsem tam Ježíše nepotkal“, jdi s touhou uvidět ho. Polož si tam otázku: „Proč to Ježíš učinil a činí?“ A buď si jistý, že Bůh ti odpoví a tvou touhu vidět ho bohatě naplní. Vždyť to je jeho nejoblíbenější práce – dávat se poznat svým dětem.

 

Výstraha!! Mít takovouto touhu znamená riskovat radikální změnu života! I přesto tě povzbuzuji: Riskni to! Stojí to za to!

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk