4. neděle v mezidobí C

ROK MILOSRDENSTVÍ

4. neděle v mezidobí C

 

„Milosrdní jako Otec“

 

Myslím si, že situace v Nazaretu musela být velmi vážná, když Ježíš neváhal způsobit konflikt. Možná (jako člověk) nevěděl, jak to dopadne, no určitě vnímal, že Nazareťanům jde o život – o věčný život, který přišel nabídnout a dát. Nechtěli totiž vidět víc než Josefova syna, nechtěli vidět Mesiáše, svého zachránce. Chtěli zázraky, aby se jimi mohli chlubit podobně jako ti z Korazainu, Betsaidy a Kafarnaum (srov. Lk 10,13-15). Ježíš však věděl, že i kdyby nějaký zázrak udělal, nemělo by to pro jejich spásu význam. Byli slepí, žili ve vlastních představách a očekáváních. A když dostali skvělou nabídku v podobě Ježíšova hlásání, neslyšeli...

 

Také my jsme dostali nabídku – v podobě Roku milosrdenství. No někdy se mi zdá, že neslyšíme, co je jeho cílem – nikoli jen získání plnomocných odpustků, nikoli více modliteb Korunky k Božímu milosrdenství, nikoli putování obrazu Božího milosrdenství. Protože ačkoli to vše je potřebné a důležité a chvályhodné, jsou to jen a jen prostředky k tomu, abychom šli a prokazovali milosrdenství. Cílem jubilejního roku je změnit svět. Pokud každý z nás svými postoji, svědectvím, jednáním změní ten svůj malý svět, pak se změní i celý svět. Ale pokud se na to vykašleme a egoisticky se zaměříme jen na odpustky bez úsilí pomoct lidem kolem sebe, tak se ani svět nezmění. Dokonce ani my – zůstaneme jako Nazareťané, uvěznění v sobě a ve svých představách („starej se jen o sebe“). Svatý otec takto vyvolává konflikt v nás samotných. Zůstaneme hluší, slepí, zaměření na sebe a na lidi, s nimiž nám je dobře, anebo půjdeme i mimo kostel s radostnou zvěstí o Božím milosrdenství? Nejprve skutky, pak i slovem...?

 

Tento týden prešovský pomocný biskup Milan Ľach SJ udělal odvážný skutek milosrdenství – postavil se na stranu nemocných, zanedbaných, zastrašovaných... Přímo oslovil ty, kteří jsou skutečnými strůjci dnešních problémů a vyzval je konat milosrdně, napravit a odčinit zlo, aby také oni mohli doufat v Boží milosrdenství. Je jasné, že otec biskup tím vstoupil do konfliktu – z lásky ke všem, kterých se zastal, ale i k těm, jímž své vyhlášení adresoval.

 

I naše skutky milosrdenství mohou vyvolat konflikt. Že které? Třeba napomínat hříšníky anebo učit nevzdělané. Vím, většinou to ani nezkoušíme, abychom vypadali v očích druhých dobře. Jedni i druzí se totiž mohou ohradit – hříšníci tím, že co nás po tom, jak žijí; nevzdělaní tím, zdali je pokládáme za hlupáky. Ale riziko konfliktu nás nesmí odradit od konání dobra.

 

Ale k tomu ke všemu potřebujeme jako motivaci lásku. Takovou, jako popisuje svatý Pavel. Lásku, jejímž cílem je věčný život milovaného člověka. Takovou láskou máme milovat každého. Taková láska má právo riskovat i konflikt. Zkusíš takto milovat tento týden – skutky milosrdenství?

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk