5. neděle postní C

ROK MILOSRDENSTVÍ

5. neděle postní C

 

Milosrdní jako Otec“

 

Jak se člověk dostane k tomu, že spáchá cizoložství? Tak, že se zaplete do sítě pokušení. Přičemž ze začátku pokušení vůbec nemusí vypadat jako pokušení. Touha pomoct někomu, kdo se cítí sám, touha nebýt sám, projev soucitu, pochopení… Pokud však tyto touhy a projevy nejsou usměrňovány modlitbou a svátostným životem, pokud nejsou vykonávány v živém společenství církve, ale jaksi „na vlastní pěst“, velmi snadno překročí určité meze; hřích je už zrozen a je jen otázkou času, kdy se stane skutkem.

 

Dobře, tělesné cizoložství asi není pro většinu z nás každodenním hříchem. Bohu díky za to! Je však i duchovní cizoložství, které pranýřovali zejména proroci, když Izrael kráčel za cizími bohy. Je to cizoložství, které je velmi blízké každému z nás. Máme boha úspěchu, boha peněz, boha kariéry, boha požitků, boha pohodlnosti, boha egoismu, boha lhostejnosti či rezignace…

 

Víš, proč se Rok milosrdenství tak těžko dostává do našich skutků? Protože je útokem na tyto bohy, na naše duchovní cizoložství. Odhaluje jejich podvratné, často nenápadné působení, podporované smýšlením světa kolem nás, a ukazuje nám, jak jsme se na nich stali závislí. Ale nejen to – Rok milosrdenství je výzvou zříct se těchto bohů. Nejenom o velikonoční vigilii při obnově křestních slibů, ale už dnes změnou svého chování, změnou jednání.

 

Vezmi si takového boha peněz. Také ty vyděláváš málo? A kdybys vydělal víc, co bys s těmi penězi dělal? Využil bys je ke konání skutků milosrdenství?

 

A co takový bůh pohodlnosti? Sedět u televize je často službou právě jemu. Nezkusíš ho porazit návštěvou nemocného či osamělého starého člověka? A nejednou se setkávám s bohem pohodlnosti u některých nezaměstnaných – vysedává doma či v hospodě, ale jeho zahrada či pole zůstávají neobdělané. Prý nemá práci, cítí se odsunutý. Ale on ve skutečnosti nemá zaměstnání, nikoli práci. Jen ta, kterou má, mu nevoní…

 

Bůh egoismu (je to bůh, velké B má jen proto, že je na začátku věty :-)  Jak mi je blízký, zvláště tehdy, když se věci nedějí podle mých představ. Ale copak jsem já Bůh, aby se svět točil kolem mě?

 

Všichni zmiňovaní bohové (a je jich mnohem víc) spolu pletou sítě, a sotva se vyvleču z jednoho oka, už na mě hází své sítě jiný bůžek. Obírá o radost, obviňuje, vyvolává sebelítost, svádí k útěku…

 

Nikoli tak Bůh. Pravý Bůh. „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ „Hle, já činím všechno nové.“ Zkus dnes srovnat svůj život s tím, co píše apoštol Pavel v Listě Filipanům (3,8-14), a měj opět jenom jednoho Boha. Ty ostatní vytrvale odmítej. Slovy, ale především svým jednáním. Rok milosrdenství má změnit také tvůj život.

 

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk