22. neděle v mezidobí C

22. neděle v mezidobí C

„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

Při čtení liturgických textů této neděle mě napadlo, že jsou balzámem pro duši mnoha lidí, které Starý zákon nazývá anavím Jahve, neboli chudí Páně. Byli to lidé, kteří možná neměli vzdělání, nebyli výřeční či nějak atraktivní ve společnosti nebo v synagoze, avšak důsledně žili svůj život víry v každodenních maličkostech. Často neměli jiného ochránce či pomocníka, než Hospodina. Nevedli jeden druhého před soudy ani před veleradu, neboť věřili, věděli a čekali, že spravedlnost a pokoj pro ně zajistí Hospodin.

Ovšem zároveň to nebyli lidé pasivní, jak si dneska možná představujeme bohumilé, které zmiňuje Kniha Sirachovcova; lidé typu: „kam mě, Pane Bože, postavíš, tam mě, Pane Bože, najdeš“. Ne, byli to lidé, kteří naplno žili svou víru ve svých rodinách a společenstvích, o nichž bylo známo, že neuhnou, když přijde kříž či pronásledování.

I dnes máme takové lidi v našich farních společenstvích. Možná se při společné modlitbě růžence nikdy nahlas nepomodlí ani desátek; možná se nikdy nepostaví k ambonu a nepřečtou čtení; možná je pro jejich nenápadnost nikdo nikdy ani neosloví s prosbou o nějakou službu ve společenství. To jsou ale přesně ti, které Písmo velebí, neboť „Bůh je slaven pokornými lidmi“ (Sir 3,21).

Nemohu přitom nezmínit jeden příběh od nebeské brány: svatý Petr měl jedno odpoledne něco neodkladného vyřídit a hledal, kdo by jej zastoupil ve službě. Pán Ježíš se mu ochotně nabídl a za chvíli už seděl za stolem, kde měl mikrofon připojen na venkovní reproduktor a tlačítko pro automatické otevírání brány. Po chvíli se ozval rázný tlukot. Pán Ježíš položil obligátní otázku: „Kdo jsi a proč chceš jít do nebe?“ Ozvala se jasná odpověď: „Jsem skvělý teolog a celý život jsem se věnoval studiu Ježíšova života“. Pán Ježíš mu bez známky nadšení řekl: „No tak pojď.“ O chvilku opět slyšet rázné bušení na nebeskou bránu. Znovu krátký rozhovor: „Kdo jsi a proč chceš jít do nebe?“ – „Jsem slavný misionář a celý život jsem kázal o Ježíšovi.“ – „No tak pojď.“

Na nebeskou bránu kdosi nesměle zatloukl. Pán Ježíš se zeptal: „Kdo jsi a proč chceš jít do nebe?“ Ozval se nesmělý hlas: „Pane Ježíši, ty jsi tady u nebeské brány? To jsem já, babka ze Skalice. Prosím tě, pusť mě dovnitř, můžeme dokončit rozhovor, co jsme ráno nestihli…“

Kéž jsou texty této neděle pohlazením i pro tebe. „Dělej své práce v skromnosti, a budeš milován bohumilými lidmi“ (Sir 3,19). „Přistoupili jste… k Ježíši“ (Žid 12,22.24). „Příteli, pojď si sednout dopředu!“ (Lk 14,10). Popovídej si o tom s Ježíšem. Tak jednou u nebeské brány hned poznáš jeho hlas…

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk