27. neděle v mezidobí B
27. neděle v mezidobí B
„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).
Jelikož žiji v manželství, je jasné, že dnes budu psát o této svátosti. Vlastně o tom, jak se dá poklidné a krásné manželství prožívat každý den. Návod nám nabízí v jedné větě žalm s odpovědí, konkrétně 128. žalm: „Ať nám Hospodin žehná po všechny dny našeho života.“
Návodem je tedy touha po Božím požehnání, která musí být společná oběma manželům. Touha, která se neprojevuje pouze ve svatební den, ale je denně obnovována při společné modlitbě, při odchodu partnera do práce, která je vyjádřena v každém e-mailu či SMS-ce, které si posíláme, když nejsme spolu. Každé ráno i večer si s manželkou navzájem udělujeme požehnání, „křížek“. Ne jen tak ze zvyku, ale jako vroucí prosbu k Bohu, aby mluvil dobro ve prospěch toho druhého.
Zaujal tě výraz mluvit dobro? Souvisí se slovem blahoslovení, které se používá v byzantské liturgii v církevněslovanském jazyce a znamená požehnání. Doslova však znamená „mluvit blaho, mluvit dobro“. Když tedy prosíme Boha, aby nám žehnal, vlastně ho prosíme, aby mluvil dobro v náš prospěch. Víš ale, co se děje, když Bůh mluví? Přečti si první kapitolu První knihy Mojžíšovy: „Bůh řekl… A stalo se tak.“ Bůh nemluví jen tak do větru. Když něco řekne, tak se to opravdu stane. Když Bůh řekne: „Mluvím dobro (blahoslovím / žehnám) pro toto manželství“, tak to dobro se stane skutečností. Denně to s manželkou prožíváme – ve štěstí i neštěstí, ve zdraví i nemoci. Je naší každodenní zkušeností, že prosit Boha o požehnání a vzájemně si žehnat jsou velmi účinné činnosti, když se objeví neshody, napětí, únava…
Vzpomenu ještě jednu svou zkušenost s požehnáním v manželství (která se dá aplikovat na každý vztah). Pokud denně prosím o požehnání své manželky, jak se s ní mohu hádat, jak mohu být k ní nevrlý, jak bych mohl uvažovat o jejím „propuštění“ (srov. Mk 10,2-12), když vím, že Bůh každý den mluví dobro v její prospěch? A to, co je dobré pro ni, určitě dostává od Boha i proto, že je to dobré také pro mě. Proto jít proti manželce / manželovi znamená jít proti sobě.
A poslední věc – jestliže žádám požehnání od Pána, udržuje mě to ve výborném vztahu s ním. Jak budu totiž žádat požehnání, když budu pro (těžký) hřích s Bohem ve válečném stavu? Čili touha po Božím požehnání pro naše manželství mě vede i k tomu, abych nesetrvával v hříchu, ale lítostí, pokáním, je-li třeba zpovědí, žiji v pokoji s Bohem, abych žil v pokoji i se svou manželkou.
Pokud žiješ v manželství, zkuste si navzájem tento týden často žehnat. Uvidíš, co to s vaším vztahem udělá. Pokud jsi sám (svobodný, ovdovělý, kněz či zasvěcený), žehnej svým blízkým, abys skrze dobro, které Bůh řekne v jejich prospěch, i ty zakusil, jak tě Bůh obdarovává.
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk
