4. neděle postní C

4. neděle postní C

„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

„Všecko to pochází od Boha“ (2 Kor 5,18). Jestliže nás církev dnes zve k prožívání radosti, určitě to není proto, že Velikonoce jsou blízko. Liturgické texty nám nabízejí docela jinou motivaci radosti, božskou, motivaci vykoupení, záchrany. Jsme totiž uprostřed doby postní, času, kdy si více připomínáme svá selhání a hříchy, více jsme vybízeni činit pokání. A to by nás vzhledem k tomu, že navzdory snažení stále selháváme, mělo vést k ochabnutí, možná k rezignaci, že k čemu se snažit, když i tak stále padáme. Proto nám církev ukazuje – i v liturgických čteních – že celé dílo vykoupení je věc Boží, že našim úkolem je „jen“ přicházet takoví, jací jsme, a vyznávat svá provinění. A důvodem radosti je přijetí odpuštění, vykoupení, záchrana.

Všimni si hned první větu v dnešním čtení z Knihy Jozue: „Dnes jsem z vás odvalil egyptskou hanbu“ (5,9a). Na Židy v Egyptě se ledacos nabalilo – smýšlení otroků, modloslužba, vzpomínky na plné hrnce, obavy o budoucnost… Když na jerišských planinách poprvé slavili Velikonoce, Bůh jim řekl: „Vaše minulost, vaše selhání, vaše nevěrnosti, to vše je zapomenuto. Jste novým lidem…“

Tutéž pravdu vyjadřuje Pavel ve Druhém listě Korinťanům takto: „Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo“ (5,17). Avšak tady už nemluví o nějaké pozemské skutečnosti, nýbrž o duchovní – nebyli jsme osvobozeni od „egyptské potupy“, ale z rukou ďábla. A nešlo jen o vysvobození, ale o úplně přetvoření – jsme „nové stvoření“.

Pán Ježíš v evangeliu mluví o této pravdě v podobenství. Mladý syn „byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zase nalezen“ (Lk 15,24.32).

Vidíš ty důvody k radosti? To je o tobě. Pokud jsi spáchal byť jen jeden hřích, zasloužil sis smrt (Řím 6,23). Když jsi žádný hřích nespáchal, tak jsi odsouzen k smrti pro dědičný hřích. Nemáš úniku. A přece tě Bůh vysvobodil, vrátil ti život i svobodu, přijal tě za své dítě… Umíš se z toho radovat? Anebo je to pro tebe jen informace, kterou sice dobře znáš, ale nic v tobě nevyvolává?

Mnozí žijeme bez radosti. Neboť vykoupení vnímáme jako informaci, ne jako zásah Boha do našeho života a projev jeho lásky. Umíme se radovat ze světských věcí, ale ne z Božích. Je třeba to změnit. Poněvadž Boží věci v nás vyvolávají opravdovou radost, která nepomine. Když vyhraješ milion, tak se z toho budeš radovat několik dnů. Jestliže jsi dostal do daru život věčný, z něho se budeš radovat věčně.

Co můžeš udělat se svou „neradostí“? Proměňovat ji v radost. Vezmi si dnešní žalm (34) a modli se ho každý den tohoto týdne. Vzpomínej přitom na to, co Bůh pro tebe učinil. Dnešní čtení mluví velmi jasně o jeho jednání. Pokud to v tobě nevyvolává radost, vděčnost, pozvednutí srdce, tak jdi a řekni o těchto Božích dílech někomu jinému. A pak se raduj z jeho radosti :)

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk