5. neděle v mezidobí B
5. neděle v mezidobí B
„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).
Pokud bychom se podívali na dnešní první čtení z Knihy Job (7,1-4.6-7) a na evangelium (Mk 1,29-39), na první pohled bychom mohli vidět zřejmou souvislost, proč je církev dala takto spolu. Život Joba je jedno utrpení, příchod Ježíše Krista mnohým přinesl uzdravení a osvobození. Tato čtení zobrazují ostrý kontrast. A nám při jejich naslouchání zdánlivě zůstává jen povzdechnout: „Kdyby tak Ježíš přišel dnes…“, a zároveň konstatovat, že náš život se opravdu podobá více tomu Jobovu…
Je to skutečně tak?
Znáš-li závěr Knihy Job, tak víš, že se Job úplně uklidnil, ovšem ne až na konci, ale když se setkal s Bohem. A na tomto základu je vlastně jedno, jak tato biblická kniha končí – Job totiž opět nabyl bohatství, opět má děti a umírá plný svých dnů. Nemohli bychom nic namítat, ani kdyby tam bylo napsané: „Job trpěl na svém hnojišti ještě dlouhé roky, nemocný a ubolený. Ale v srdci šťastný, protože měl Boha. Přicházejí za ním mnozí a nacházeli při něm – trpícím – nesmírnou útěchu, protože vždycky při něm nacházeli Boha.“ Řečeno dnešním duchovním jazykem – měl mnoho dcer a mnoho synů, které vedl cestou života k poznávání Boha a životu s ním. Měl nesmírné bohatství – protože měl Boha.
Přesně toto může být jeden ze základních poznávacích znaků křesťana, který se setkal s Ježíšem, a křesťana, který se s Ježíšem nesetkal. Ten první se umí radovat i v utrpení (možná s hlasitým nářkem a pláčem), kdežto ten druhý žije bez radosti (ačkoli se možná navenek směje). První ví, že Bůh ho miluje bez jakýchkoli jeho zásluh; druhý si myslí, že musí dělat kdoví co, aby si zasloužil Boží lásku. První kolem sebe šíří Kristovu vůni; druhý šíří nepokoj, smutek, možná hněv, závist…
Co šíříš kolem sebe ty? Pavel říká (1 Kor 9,16), že on šíří (hlásá) evangelium. Radostnou zvěst. Také ty se zaměř na to, co prožíváš s Ježíšem, a nebudeš šířit hlouposti, které se převalují tímto světem, ale to, co jsme slyšeli v žalmu: „Hospodin uzdravuje ty, jimž puká srdce“ (Ž 147,3). Uzdravil mne, uzdravil tebe, tak ať to všichni vědí!
Nebo snad jsi stále nemocný? Utíkej se k Ježíšovi a on tě promění.
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk
