7. neděle velikonoční B
7. neděle velikonoční B
„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).
Tento text píši více pro sebe než pro druhé. Jsem nespokojený. O slavnosti Nanebevstoupení Páně ve čtení ze Skutků apoštolů zazněl příslib: „Dostanete sílu a budete mými svědky.“ V evangeliu zase příslib: „Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“
Téměř nic z toho v sobě nevidím. Ani kolem sebe. Byly to přísliby jen pro apoštoly či první křesťany? Anebo jsou to přísliby pro všechny časy, tedy i pro naši dobu?
Jsem přesvědčen, že jsou to přísliby pro křesťany všech věků. Proč to ale dnes není vidět? Proč jsou naše farnosti bez života? Nejsou svědkové; a už vůbec ne takoví, kteří hlásají s mocí; které doprovázejí znamení. Jistě, někde se občas něco stane, je slyšet o uzdravení, zázraku… Ale proč s to neděje v naší farnosti? Proč to nevidím ve svém životě? Copak není kolem mě dost lidí, kteří nemilují Ježíše, kteří neznají Boha, a právě proto potřebují, aby jim někdo vydával svědectví o spáse (osvobození, uzdravení, záchraně) v Ježíši Kristu? Ovšem, v naší farnosti jsou téměř všichni křesťané. No máme zde i hromadu alkoholiků, hromadu rozvedených, hromadu dětí narozených mimo manželství (a tedy i hromadu mladých lidí, kteří žijí bez svátostného manželství), jsou zde rozhádané rodiny, máme znečištěné životní prostředí (stačí vyjít k řece anebo za zahradu do pole); a to nemluvím o tom, co je na první pohled neviditelné – potraty, antikoncepce, domácí násilí, závislosti… Čili je zde mnoho lidí, kteří žijí, jakoby Krista neznali, kteří svým životem popírají svůj křest.
Vnímám, že v této situaci velmi potřebujeme to, co dostala prvotní církev – sílu k svědectví, které je provázeno znameními. Potřebujeme svědky. No chceme jimi být? Síla a znamení jsou totiž příslibem pro ty, kdo chtějí být svědky Ježíšova zmrtvýchvstání. K čemu by byla těm, kdo chtějí být svědky jen samých sebe?
Ve Druhém listu Timotejovi (3,5) je věta, která mě vždycky vyruší, když mě napadne: „…budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat“. Není to naše situace dnes? Vypadáme jako křesťané, ale nemáme sílu křesťanů!
Tento text píši hlavně pro sebe, sebe obviňuji. A volám o pomoc! „Sešli nám, Kriste, Ducha svatého!“
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze https://dcza.sk
